Čtení z Nového Zákona - neděle 8. března 2009

Řím 8

Zákon Ducha dává život

8 1Pro ty, kdo jsou spojeni s Kristem Ježíšem, není tedy nyní žádné odsouzení, 2vždyť zákon Ducha, který dává život v Kristu Ježíši, osvobodil tě od zákona hříchu a smrti. 3Neboť na co Zákon nestačil, protože byl bezmocný kvůli tělu, (to vykonal Bůh): poslal svého Syna, aby hřích zničil; a on vzal na sebe tělo, jako mají hříšní lidé, (Bůh) pak na jeho těle hřích odsoudil k zničení. 4Tak se na nás mělo splnit všecko, co Zákon předpisuje, protože nežijeme podle těla, ale podle Ducha. 5Ti, kdo žijí, jak chce tělo, usilují jen o věci tělesné; kdo však žijí, jak chce Duch, o věci duchovní. 6Snahy lidí tělesných vedou ke smrti, snahy lidí duchovních k životu a pokoji. 7Proto snahy lidí tělesných stojí v nepřátelství s Bohem, neboť nejsou podřízeny Božímu zákonu, ba ani být nemohou. 8Ti, kdo žijí svému tělu, nemohou se líbit Bohu. 9Ale vy žijete ne podle těla, nýbrž podle Ducha, jestliže skutečně ve vás přebývá Duch Boží. Kdo totiž nemá Kristova Ducha, ten není jeho. 10Je-li však ve vás Kristus, tělo je podrobeno smrti kvůli hříchu, ale duch je (plný) života, protože je ospravedlněn. 11A když sídlí ve vás Duch toho, který z mrtvých vzkřísil Ježíše, pak ten, který z mrtvých vzkřísil Krista Ježíše, probudí k životu i vaše smrtelná těla svým Duchem, který sídlí ve vás.

12Nuže bratři, nejsme vázáni povinnostmi k tělu, že bychom museli žít, jak chce tělo. 13Žijete-li totiž tak, jak chce tělo, musíte umřít; jestliže však s pomocí Ducha ničíte záludnosti těla, budete žít. 14Neboť všichni, kdo se dávají vést Božím Duchem, jsou Boží synové. 15Nedostali jste přece ducha otroctví, že byste museli zase znova žít ve strachu. Dostali jste však ducha těch, kdo byli přijati za vlastní, a proto můžeme volat: »Abba, Otče!« 16Spolu s naším duchem to potvrzuje sám Duch (svatý), že jsme Boží děti. 17Jsme-li však děti, jsme i dědici: dědici Boží a spoludědici Kristovi. Musíme ovšem jako on trpět, abychom tak mohli spolu s ním dojít slávy.

Budoucí sláva

18Jsem přesvědčen, že utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás. 19Celé tvorstvo nedočkavě čeká, až se Boží synové zjeví ve slávě. 20Vždyť tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti, ale ne z vlastní vůle, nýbrž kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje, 21že i ono bude vysvobozeno z poroby porušení a dosáhne svobody ve slávě Božích dětí. 22Víme přece, že celé tvorstvo zároveň sténá a spolu trpí až doposud. 23A není samo. I my, ačkoliv už máme první dary Ducha, i my sami uvnitř naříkáme a očekáváme své přijetí za syny, vykoupení našeho těla. 24Naše spása je (zatím pouze) předmětem naděje. Je-li však předmět naděje vidět, už to není naděje. Co už někdo vidí, jak by v to mohl doufat? 25Ale doufáme-li v něco, co ještě nevidíme, čekáme na to s vytrvalostí.

26Právě tak i Duch nám přichází na pomoc v naší slabosti. Vždyť ani nevíme, oč se máme vlastně modlit. A tu sám Duch se za nás přimlouvá vzdechy, které nelze vyjádřit, 27a (Bůh), který zkoumá srdce, ví, co Duch žádá, a že jeho přímluva za křesťany je ve shodě s Boží vůlí. 28Víme, že těm, kteří milují Boha, všecko napomáhá k dobrému, těm, kdo jsou z Boží vůle povoláni. 29Neboť ty, které si napřed vyhlédl, ty také předurčil, aby byli ve shodě s obrazem jeho Syna, aby tak on byl první z mnoha bratří. 30A ty, které předurčil, také povolal, a ty, které povolal, také ospravedlnil, a ty, které ospravedlnil, také uvedl do slávy.

Boží láska

31Co k tomu řekneme? Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? 32Když ani vlastního Syna neušetřil, ale vydal ho za nás za všecky, jak by nám s ním nedaroval také všechno ostatní? 33Kdo vystoupí se žalobou proti Božím vyvoleným? Bůh přece ospravedlňuje! 34Kdo odsoudí? Kristus Ježíš přece zemřel, ano i z mrtvých vstal, je po Boží pravici a přimlouvá se za nás! 35Kdo by nás mohl odloučit od lásky Kristovy? Snad soužení nebo útisk nebo pronásledování nebo hlad nebo bída nebo nebezpečí nebo zabití? 36Stojí přece v Písmu: 

'Stále jsme pro tebe vydáváni na smrt,

jsme pokládáni za ovce určené na porážku.'

37Ale v tom ve všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. 38A já jsem přesvědčen: ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížata, ani nic přítomného, ani nic budoucího, ani mocnosti, 39 ani výška, ani hloubka, a vůbec nic stvořeného nebude nás moci odloučit od Boží lásky v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Mk 9

9 1A řekl jim: »Amen, pravím vám: Někteří z těch, kdo tady stojí, neokusí smrt, dokud neuvidí, že Boží království přišlo v celé (své) slávě.«

Proměna Ježíše

(Mt 17.1–13; Lk 9.28–36)

2Po šesti dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. A byl před nimi proměněn. 3Jeho oděv zářivě zbělel – žádný bělič na zemi by ho nedovedl tak vybílit. 4Zjevil se jim Eliáš s Mojžíšem a rozmlouvali s Ježíšem. 5Petr se ujal slova a řekl Ježíšovi: »Mistře, je dobře, že jsme tady. Máme udělat tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi?« 6Nevěděl totiž, co by měl říci; tak byli ustrašeni. 7Tu se objevil oblak a zastínil je. Z oblaku se ozval hlas: »To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!« 8Když se rozhlédli, najednou u sebe neviděli nikoho jiného, jenom samotného Ježíše.

9Když sestupovali s hory, přikázal jim, aby nikomu nevypravovali o tom, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých. 10Toho slova se chytili a uvažovali mezi sebou, co to znamená »vstát z mrtvých«. 11A zeptali se ho: »Proč tedy tvrdí učitelé Zákona, že napřed musí přijít Eliáš?« 12Odpověděl jim: »Eliáš má sice napřed přijít a všechno obnovit. Ale jak to, že o Synu člověka je psáno, že musí mnoho trpět a být v opovržení? 13Říkám vám však, že už Eliáš přišel, ale udělali s ním, co chtěli, jak je to o něm psáno.«

Uzdravení posedlého chlapce

(Mt 17.14–20; Lk 9.37–43a)

14Když přišli k učedníkům, uviděli kolem nich velký zástup a učitele Zákona, jak se s nimi přou. 15Jakmile ho všichni ti lidé spatřili, (zachvěli se) posvátnou bázní, seběhli se kolem něho a pozdravovali ho. 16Zeptal se jich: »Proč se s nimi přete?« 17Jeden z těch lidí mu odpověděl: »Mistře, přivedl jsem k tobě svého syna. Má v sobě ducha němoty. 18Když ho popadne, srazí ho k zemi a on má pěnu na ústech, skřípe zuby a strne. Prosil jsem tvé učedníky, aby ho vyhnali, ale nedovedli to.« 19On jim na to řekl: »Pokolení nevěřící! Jak dlouho ještě mám být u vás? Jak dlouho vás mám ještě snášet? Přiveďte ho ke mně!« 20Přivedli ho k němu. Jakmile duch spatřil (Ježíše), hned zkroutil chlapce křečí. Padl na zem a svíjel se s pěnou na ústech. 21Ježíš se zeptal jeho otce: »Jak dlouho to má?« Odpověděl: »Odmalička; 22a často ho i do ohně hodil nebo do vody, aby ho zničil. Ale můžeš-li něco, měj s námi slitování a pomoz nám!« 23Ježíš mu odpověděl: »Můžeš-li!? Všechno je možné tomu, kdo věří!« 24Otec toho chlapce hned zvolal: »Věřím! Pomoz mé slabé víře!« 25Když Ježíš viděl, že se lid sbíhá, pohrozil nečistému duchu: »Duchu němý a hluchý, já ti nařizuji: Vyjdi z něho a nikdy už do něho nevcházej!« 26(Duch) vykřikl, silně jím zalomcoval a vyšel. (Chlapec) zůstal jako mrtvý, takže mnozí mysleli, že umřel. 27Ale Ježíš ho vzal za ruku, zvedl ho a on vstal. 28Když (Ježíš) vešel do domu a jeho učedníci s ním byli sami, zeptali se ho: »Proč jsme ho nemohli vyhnat my?« 29Odpověděl jim: » Takový ďábel nemůže být vyhnán ničím jiným než modlitbou.«

Ježíš znovu předpovídá svou smrt a vzkříšení

(Mt 17.22–23; Lk 9.43b-45)

30Odtamtud šli dál a procházeli Galilejí, ale on nechtěl, aby o tom někdo věděl. 31Poučoval totiž své učedníky a říkal jim: »Syn člověka bude vydán lidem do rukou a zabijí ho, ale za tři dni po své smrti vstane.« 32Oni však té řeči nerozuměli, ale báli se ho zeptat.

Kdo je největší

(Mt 18.1–5; Lk 9.46–48)

33Potom přišli do Kafarnaa. Když byl v domě, zeptal se jich: »O čem jste cestou rozmlouvali?« 34Oni mlčeli, protože cestou mezi sebou rozmlouvali o tom, kdo z nich je největší. 35(Ježíš) se posadil, zavolal si svých Dvanáct a řekl jim: »Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech.« 36Pak vzal dítě, postavil ho před ně, objal ho a řekl jim: 37»Kdo přijme jedno z takových dětí kvůli mně, mne přijímá; a kdo mne přijme, nepřijímá mne, ale toho, který mě poslal.«

Kdo není proti nám, je s námi

(Lk 9.49–50)

38Jan mu řekl: »Mistře, viděli jsme někoho, jak vyhání zlé duchy v tvém jménu. Bránili jsme mu, protože není tvým učedníkem.« 39Ježíš však řekl: »Nebraňte mu! Přece žádný, kdo ve jménu mém vykoná zázrak, nemůže pak hned o mně mluvit špatně. 40Kdo není proti nám, je s námi. 41Kdokoli vám podá číši vody proto, že jste Kristovi, amen, pravím vám: nepřijde o svou odměnu.

Svádění ke hříchu

(Mt 18.6–9; 5.13; Lk 17.1–2)

42Kdo by svedl ke hříchu jednoho z těchto nepatrných, kteří věří ve mne, pro toho by bylo lépe, aby mu dali na krk mlýnský kámen a hodili ho do moře. 43Svádí-li tě tvá ruka, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez ruky, než abys přišel s oběma rukama do pekla, do neuhasitelného ohně.(44) 45Svádí-li tě tvoje noha, usekni ji! Je pro tebe lépe, abys vešel do života bez nohy, než abys byl s oběma nohama uvržen do pekla.(46) 47Svádí-li tě tvoje oko, vyloupni ho! Lépe, abys vešel do Božího království jednooký, než abys byl s oběma očima uvržen do pekla, 48kde jejich červ nehyne a oheň nehasne. 49Každý bude solen ohněm. 50Sůl je dobrá (věc), ztratí-li však sůl slanost, čím ji osolíte? Mějte sůl v sobě, a tak budete žít mezi sebou v pokoji.«

 

««« Předchozí text: Čtení z Nového Zákona - sobota 7. března 2009 Následující text: Čtení z Nového Zákona - pondělí 9. března 2009 »»»

autor: Leoš Sikora | Neděle 8. 03. 2009, 10.55 | tisk | Liturgické svátky | 0 komentářů | 399x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Přidej komentář!



Kliknutím vložíš: Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|
Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky. Pokud se komentář nezobrazí, neprošel bezpečnostní kontrolou a já jej musím schválit přes administraci. Nevkládej jej prosím znovu.
Jsem robot?

Novinky

Fotografoval Jaroslav Veselka

Vítejte

na webových stránkách Mons. Pavla Posáda, světícího biskupa se sídlem v Českých Budějovicích. Tento web je určen ke komunikaci křesťanů s biskupem Pavlem. Doufám že Vám všem, čtenářům těchto stránek přinese radost i poučení. pater Martin Davídek

Texts in English

Lingua Latina