Čtení z Nového Zákona - úterý 24. března 2009

Jan 5

Uzdravení u rybníka

5 1Potom byly židovské svátky a Ježíš se odebral vzhůru do Jeruzaléma. 2V Jeruzalémě u Ovčí brány je rybník, hebrejsky zvaný Bethzatha, s pěti podloubími. 3V nich lehávalo množství nemocných, slepých, chromých a ochrnulých.(4) 5Byl tam jeden člověk, ten byl nemocný už osmatřicet let. 6Když ho Ježíš viděl, jak tam leží, a poznal, že je tak nemocný už dlouho, zeptal se ho: »Chceš být zdráv?« 7Nemocný mu odpověděl: »Pane, nemám nikoho, kdo by mě snesl do rybníka, když se voda rozvíří. Než tam dojdu já, jiný už tam sestoupí přede mnou.« 8Ježíš mu řekl: »Vstaň, vezmi své lehátko a choď!« 9A hned byl ten člověk uzdraven, vzal svoje lehátko a chodil.

Ten den však byla sobota. 10Proto židé tomu uzdravenému namítli: »Je sobota! Nesmíš nosit lehátko!« 11Odpověděl jim: »Ten, kdo mě uzdravil, mi řekl: ‚Vezmi své lehátko a choď!‘« 12Zeptali se ho: »Kdo je ten člověk, který ti řekl: ‚Vezmi ho a choď‘?« 13Ale ten uzdravený nevěděl, kdo to je. Ježíš se totiž vzdálil, protože na tom místě bylo mnoho lidí. 14Později ho Ježíš potkal v chrámě a řekl mu: »Hle, jsi zdráv. Už nehřeš, aby tě nestihlo něco horšího!« 15Ten člověk odešel a oznámil židům, že ho uzdravil Ježíš. 16Proto židé Ježíše pronásledovali, že dělal takové věci v sobotu. 17On však jim na to řekl: »Můj Otec je až dosud činný, i já jsem činný.« 18To byl další důvod, proč se ho židé snažili zabít: nejen, že rušil sobotu, ale také, že nazýval Boha svým vlastním otcem a stavěl se tak Bohu naroveň.

Moc Syna

19Ježíš jim na to řekl: »Amen, amen, pravím vám: Syn nemůže sám ze sebe konat nic, nýbrž jen to, co vidí, že koná Otec; co totiž koná on, koná stejně i Syn. 20Vždyť Otec Syna miluje a ukazuje mu všechno, co sám koná. A ukáže mu ještě větší skutky než tyto, takže budete žasnout. 21Neboť jako Otec křísí mrtvé a je oživuje, tak i Syn oživuje, koho chce. 22Otec totiž nikoho nesoudí, ale všechen soud odevzdal Synovi, 23aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nectí Syna, nectí ani Otce, který ho poslal. 24Amen, amen, pravím vám: Kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má věčný život a nepodléhá soudu, ale přešel už ze smrti do života. 25Amen, amen, pravím vám: Přichází hodina – ano, už je tady – kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna a ti, kdo uslyší, budou žít. 26Jako totiž Otec má život sám v sobě, tak dal i Synovi, aby měl život sám v sobě, 27a obdařil ho mocí konat soud, protože je Syn člověka. 28Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v hrobech uslyší jeho hlas 29a vyjdou: ti, kdo konali dobro, budou vzkříšeni k životu, kdo páchali zlo, budou vzkříšeni k odsouzení.

30Já sám ze sebe nemohu dělat nic. Soudím podle toho, co slyším, a můj soud je spravedlivý, protože nehledám vůli svou, ale vůli toho, který mě poslal.

Ježíšovi svědci

31Svědčím-li já sám o sobě, mé svědectví není právoplatné. 32Někdo jiný je to, kdo svědčí o mně, a vím, že svědectví, které o mně vydává, je právoplatné. 33Vy jste poslali k Janovi a on vydal svědectví pravdě. 34Já však nepřijímám svědectví od člověka, ale toto říkám, abyste byli spaseni. 35Jan byl lampa hořící a svítící, a vám se zachtělo jen na chvíli radovat se z jejího světla. 36Já však mám svědectví větší než Janovo: totiž skutky, které mi dal Otec, abych je vykonal. Právě ty skutky, které konám, svědčí pro mne, že mě Otec poslal. 37A sám Otec, který mě poslal, vydal o mně svědectví. Nikdy jste neslyšeli jeho hlas, nikdy jste neviděli jeho tvář 38a jeho slovo ve vás nezůstává, protože nevěříte tomu, koho on poslal. 39Zkoumáte Písma, protože vy myslíte, že v nich máte věčný život – a právě Písma svědčí o mně; 40ale nechcete přijít ke mně, abyste měli život.

41Slávu od lidí nepřijímám. 42Ale vás znám: nemáte v sobě Boží lásku. 43Já jsem přišel ve jménu svého Otce, a nepřijímáte mě. Přijde-li jiný ve vlastním jménu, toho přijmete. 44Jak vy můžete uvěřit, když oslavujete sebe navzájem, ale nehledáte slávu jen od samého Boha? 45Nemyslete si, že já na vás budu u Otce žalovat. Vaším žalobcem je Mojžíš, na kterého vy spoléháte. 46Kdybyste totiž věřili Mojžíšovi, věřili byste i mně, neboť on psal o mně. 47Nevěříte-li však tomu, co on napsal, jak uvěříte mým slovům?«

 

««« Předchozí text: Čtení z Nového Zákona - pondělí 23. března 2009 Následující text: Čtení z Nového Zákona - Slavnost Zvěstování Páně středa 25. března 2009 »»»

autor: Leoš Sikora | Úterý 24. 03. 2009, 12.11 | tisk | Čtení z Nového Zákona | 0 komentářů | 404x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Přidej komentář!



Kliknutím vložíš: Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|
Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky. Pokud se komentář nezobrazí, neprošel bezpečnostní kontrolou a já jej musím schválit přes administraci. Nevkládej jej prosím znovu.
Jsem robot?

Novinky

Náhodná fotka z fotogalerie

Vítejte

na webových stránkách Mons. Pavla Posáda, světícího biskupa se sídlem v Českých Budějovicích. Tento web je určen ke komunikaci křesťanů s biskupem Pavlem. Doufám že Vám všem, čtenářům těchto stránek přinese radost i poučení. pater Martin Davídek

Texts in English

Lingua Latina