Čtení z Nového Zákona - středa 8. dubna 2009

Mt 26

Usnesení o zabití Ježíše

(Mk 14.1–2; Lk 22.1–2; Jan 11.45–53)

26 1Když Ježíš skončil všechny ty řeči, řekl svým učedníkům: 2»Jak víte, za dva dny jsou velikonoce a Syn člověka bude vydán, aby byl ukřižován.« 3Tehdy se sešli velekněží a starší lidu v paláci velekněze, který se jmenoval Kaifáš, 4a usnesli se, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. 5Řekli však: »Jenom ne o svátcích, aby mezi lidem nedošlo ke vzbouření!«

Pomazání v Betánii

(Mk 14.3–9; Jan 12.1–8)

6Když byl Ježíš v Betánii v domě Šimona Malomocného, 7přistoupila k němu při jídle žena s alabastrovou nádobkou drahocenného oleje a vylila mu ji na hlavu. 8Když to uviděli učedníci, těžce to nesli a říkali: »Nač takové plýtvání? 9Vždyť se to mohlo prodat za drahé peníze a ty se mohly dát chudým.« 10Ježíš si toho všiml a řekl jim: »Proč jste zlí na tuto ženu? Dobrý skutek na mě vykonala. 11Vždyť chudé máte mezi sebou vždycky, mne však vždycky nemáte. 12Když vylila ten olej na mé tělo, udělala to k mému pohřbu. 13Amen, pravím vám: Všude na celém světě, kde bude hlásáno toto evangelium, bude se na její památku vypravovat také o tom, co udělala.«

Jidášova dohoda o zradě Ježíše

(Mk 14.10–11; Lk 22.3–6)

14Tehdy jeden z Dvanácti – Jidáš Iškariotský – odešel k velekněžím 15a zeptal se jich: »Co mi dáte, když vám ho zradím?« Oni s ním smluvili třicet stříbrných. 16Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil.

Poslední večeře

(Mk 14.12–21; Lk 22.7–14, 21–23; Jan 13.21–30)

17První den o svátcích nekvašeného chleba přistoupili učedníci k Ježíšovi s otázkou: »Kde chceš, abychom ti připravili velikonoční večeři?« 18On řekl: »Jděte do města k jistému (člověku) a vyřiďte mu, že Mistr vzkazuje: Můj čas je blízko; budu u tebe se svými učedníky slavit velikonoční večeři.« 19Učedníci udělali, jak jim Ježíš nařídil, a připravili velikonočního beránka. 20Když nastal večer, zaujal místo u stolu s Dvanácti. 21Při jídle jim řekl: »Amen, pravím vám: Jeden z vás mě zradí.« 22Velmi se zarmoutili a začali mu říkat jeden přes druhého: »Jsem to snad já, Pane?« 23Odpověděl: »Kdo si se mnou namáčí rukou v míse, ten mě zradí. 24Syn člověka sice odchází, jak je o něm psáno, ale běda tomu člověku, který Syna člověka zradí. Pro toho člověka by bylo lépe, kdyby se nebyl narodil.« 25Také Jidáš, který ho chtěl zradit, se zeptal: »Jsem to snad já, Mistře?« Odpověděl mu: »Tys (to) řekl.«

Tělo a krev smlouvy

(Mk 14.22–26; Lk 22.15–20; 1 Kor 11.23–25)

26Když jedli, Ježíš vzal chléb, požehnal ho, lámal a dával ho svým učedníkům se slovy: »Vezměte, jezte. To je mé tělo.« 27Potom vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a řekl: »Pijte z něho všichni. 28Neboť to je má krev (nové) smlouvy, která se prolévá za všechny na odpuštění hříchů. 29Pravím vám: Od této chvíle už nikdy nebudu pít z tohoto plodu révy až do toho dne, kdy z nového (plodu) budu pít s vámi v království svého Otce.« 30Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu.

Předpověď Petrova zapření

(Mk 14.27–31; Lk 22.31–34; Jan 13.36–38)

31Tehdy jim Ježíš řekl: »Vy všichni se dnes v noci nade mnou pohoršíte, neboť je psáno: 

'Budu bít pastýře

a ovce ze stáda se rozprchnou.'

32Ale po svém vzkříšení vás předejdu do Galileje.« 33Petr mu na to řekl: »Kdyby se všichni nad tebou pohoršili, já se nikdy nepohorším!« Ježíš mu odpověděl: 34Amen, pravím ti: Dnes v noci, dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.« 35Petr mu však tvrdil: »I kdybych měl s tebou jít na smrt, nezapřu tě!« Podobně mluvili i všichni ostatní učedníci.

Modlitba v Getsemanech

(Mk 14.32–42; Lk 22.39–46)

36Potom s nimi šel Ježíš na venkovský dvorec zvaný Getsemany a řekl učedníkům: »Poseďte tady, zatímco se půjdu tamhle pomodlit.« 37Petra a dva Zebedeovy syny vzal s sebou. Pak se ho zmocnil smutek a úzkost. 38Řekl jim: »Má duše je smutná až k smrti, zůstaňte zde a bděte se mnou!« 39Trochu poodešel, padl tváří k zemi a modlil se: »Otče můj, jestliže je to možné, ať mě mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.« 40Potom se vrátil k učedníkům a našel je, jak spí. Řekl Petrovi: »To jste nemohli ani jednu hodinu se mnou bdít? 41Bděte a modlete se, abyste nepřišli do pokušení. Duch je sice ochotný, ale tělo je slabé.« 42Odešel podruhé a modlil se: »Otče můj, nemůže-li mě (tento kalich) minout a musím ho vypít, ať se stane tvá vůle.« 43Znovu se vrátil a našel je, jak spí, protože se jim únavou zavíraly oči. 44Nechal je, opět odešel a modlil se potřetí stejnými slovy. 45Potom se vrátil k učedníkům a řekl jim: »Jen spěte a odpočívejte dál! – Už je tady ta hodina: teď bude Syn člověka vydán do rukou hříšníků. 46Vstaňte, půjdeme! Hle, už je tady můj zrádce.«

Zrada a zatčení Ježíše

(Mk 14.43–50; Lk 22.47–53; Jan 18.3–11)

47Když ještě mluvil, přišel Jidáš, jeden ze Dvanácti, a s ním velký houf s meči a kyji, jak je poslali velekněží a starší lidu. 48Jeho zrádce s nimi smluvil znamení: »Koho políbím, ten to je; toho se chopte.« 49A hned přistoupil k Ježíšovi a řekl: »Buď zdráv, Mistře!« a políbil ho. 50Ježíš mu odpověděl: »Příteli, (učiň jen), k čemu jsi přišel.« (Lidé z houfu) přistoupili, vztáhli ruce na Ježíše a zmocnili se ho. 51Vtom jeden z těch, kdo byli s Ježíšem, sáhl po meči, vytasil ho, udeřil veleknězova služebníka a uťal mu ucho. 52Ježíš mu však řekl: »Zastrč svůj meč tam, kam patří. Každý, kdo sahá po meči, mečem zahyne. 53Anebo myslíš, že by mi můj Otec neposlal ihned víc jak dvanáct pluků andělů, kdybych ho o to poprosil? 54Ale jak by se potom splnily výroky Písma, že se tak musí stát?« 55V té chvíli řekl Ježíš (onomu) houfu: »Jako na zločince jste vytáhli s meči a kyji, abyste mě zatkli? Sedával jsem den co den v chrámě a učil, a nezmocnili jste se mě. 56To všechno se však stalo, aby se splnily výroky Písma u proroků.« Tu jej všichni učedníci opustili a utekli.

Ježíš před veleradou

(Mk 14.53–65; Lk 22.54–55, 63–71; Jan 18.13–14, 19–24)

57Ti, kdo se Ježíše zmocnili, vedli ho k veleknězi Kaifášovi, kde se shromáždili učitelé Zákona a starší. 58Petr šel zpovzdálí za ním až k veleknězovu dvoru. Vešel dovnitř a sedl si k služebníkům, aby viděl, jak to skončí. 59Velekněží a celá velerada hledali proti Ježíšovi lživé svědectví, aby ho mohli odsoudit na smrt, 60ale nenašli, třebaže se dostavilo mnoho falešných svědků. Nakonec přišli dva 61a řekli: »On prohlásil: Mohu zbořit Boží chrám a ve třech dnech ho zase vystavět.« 62Velekněz povstal a zeptal se ho: »Nic neodpovídáš na to, co tito (lidé) proti tobě vypovídají?« 63Ježíš však mlčel. Tu mu velekněz řekl: »Zapřísahám tě při živém Bohu, abys nám řekl, zdali jsi Mesiáš, syn Boží!« 64Ježíš mu odpověděl: »Tys (to) řekl. Ale říkám vám: Od této chvíle uvidíte Syna člověka, jak sedí po pravici Všemohoucího a jak přichází v nebeských oblacích.«

65Tu roztrhl velekněz své roucho a řekl: »Rouhal se! Nač ještě potřebujeme svědky? Právě jste sami slyšeli rouhání. 66Co o tom soudíte?« Odpověděli: »Hoden je smrti.« 67Pak mu plivali do tváře a tloukli ho pěstmi; někteří ho bili do tváře 68a říkali: »Když jsi prorok, pověz nám, Mesiáši, kdo tě to udeřil!«

Petrovo zapření Ježíše

(Mk 14.66–72; Lk 22.56–62; Jan 18.15–18; 25–27)

69Petr mezitím seděl venku na dvoře. Tu k němu přistoupila jedna služka a tvrdila: »Tys byl také s tím Galilejcem Ježíšem.« 70Ale on to přede všemi zapřel: »Nevím, co povídáš.« 71Když odešel k chodbě u brány, uviděla ho jiná služka a řekla těm, kdo tam byli: »Tady ten byl s tím nazaretským Ježíšem.« 72Ale zase to zapřel, a to pod přísahou: »Toho člověka vůbec neznám!« 73Za chvilku přistoupili ti, kdo tam stáli, a řekli Petrovi: »Opravdu, i ty k nim patříš. Vždyť už tvé nářečí tě prozrazuje. 74Tu se začal zaklínat a zapřísahat: »Neznám toho člověka!« Hned nato zakokrhal kohout 75a Petr si vzpomněl na slova, která Ježíš řekl: »Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš.« A vyšel ven a hořce se rozplakal.

 

««« Předchozí text: Diář biskupa Pavla na duben 2009 Následující text: Čtení z Nového Zákona - Zelený Čtvrtek 9. dubna 2009 »»»

autor: Leoš Sikora | Pátek 10. 04. 2009, 21.07 | tisk | Čtení z Nového Zákona | 0 komentářů | 9020x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Přidej komentář!



Kliknutím vložíš: Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|
Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky. Pokud se komentář nezobrazí, neprošel bezpečnostní kontrolou a já jej musím schválit přes administraci. Nevkládej jej prosím znovu.
Jsem robot?

Novinky

Náhodná fotka z fotogalerie

Vítejte

na webových stránkách Mons. Pavla Posáda, světícího biskupa se sídlem v Českých Budějovicích. Tento web je určen ke komunikaci křesťanů s biskupem Pavlem. Doufám že Vám všem, čtenářům těchto stránek přinese radost i poučení. pater Martin Davídek

Texts in English

Lingua Latina